Do školy autem nebo raději pěšky? Jak to mají vaše děti?

Napsal/a Tomáš Hajzler

 

Dobrý život nejsou jen dobré věci, ale i osvětlování nedobrých, které, pokud jsou časté, stávají se neviditelnými. A některé z těch dnešních jsou obzvlášť toxické. Není to tak dávno, co i ty nejmenší děti chodily do školy pěšky, jezdily na kole nebo na koloběžce. Ty vzdálenější jezdily autobusem. Doba se změnila, všude samí cizí – a tedy potenciálně – nebezpeční lidé (jeden z oblíbených mýtů dnešní doby), a tak stále více dětí už samotných nechodí. Většina má svého „osobního asistenta“ – nejčastěji maminku nebo tatínka, kteří svou ratolest do/ze školy (stejně tak jako na odpolední kroužky) přiváží a odváží od pondělí do pátku automobilem.

 

 

Černý pátek před školou

Když pozoruji každodenní ranní orgie před mnoha základními školami v naší zemi, mám pocit, že jsem někde před nákupním centrem během černého pátku. Co dítě, to zpravidla jeden automobil. A protože prý i na silnicích je stále méně bezpečno, roste obliba SUV – velkých, robustních vozů s velkou spotřebou a též velkými exhalacemi. Škola, kterou navštěvují moje dcery, není výjimkou.

 

Autem až do šatny

Mottem doby je pohodlí, a tak přece nebude rodič parkovat někde na vzdáleném parkovišti, ale ideálně si najede, kam až to jde – k bráně, ke dveřím. Mám pocit, že kdyby to šlo, vjedou někteří z nich až do šatny. Překvapivě – všichni ostatní mají stejný plán, a protože valná většina našich škol funguje jako fabriky s píchačkami, tak se tu všichni přetlačují ve stejný čas během dvaceti minut mezi 7.40 a 8.00. Naši školu zbudovali v 80. letech. Tehdejší architekti by si dnešní štrúdly esúvéček a dalších automobilů nedokázali představit ani v nejdivočejším snu. A tak je stres pro rodiče i děti někdy v auty přecpaných uličkách enormní a podívaná je to vskutku absurdní.

 

 

 

Celý článek vyšel v Pravém domácím časopisu č. 2018/03

 

Přečíst/koupit v digitální podobě

V papírové podobě k zakoupení u České pošty:

Tel: 800 300 302 nebo e-mail: postabo.prstc@cpost.cz​

 

 

O autorovi

Tomáš Hajzler

Tomáš Hajzler (1971)

Do osmnácti žil relativně poklidným životem obyvatele malého východočeského městečka. Pak se několik let toulal po světě, aby to po návratu zkusil daleko dotáhnout. Dotáhl to až k syndromu vyhoření. Proto „přehodil výhybku” a začal se věnovat tématu nové práce a budoucnosti podnikání Dnes vydává knihy (Peoplecomm), píše, přednáší, vyhledává a propojuje firmy, které kladou vyšší smysl nad vydělávání (Slušná firma).

Jako dobrovolník pomáhá v základní škole svých dětí (Montessori na Beránku). Spolu-založil KPZ-ku - skupinu alternativního zajišťování potravin. Jeho velkým zájmem je budování decentralizovaných, soběstačných společenství. S manželkou Petrou, dcerami Valérií a Valentýnou, fenkou Haluškou a se svými sousedy žije v pražských Komořanech.

Dlouhé info

Zanechat komentář

Pravý domácí hithit

Chceme zlepšit Pravý domácí časopis a rozhodli jsme se zkusit se obrátit na pomoc našeho kmene. Pokud se vám náš časopis líbí a myslíte si, že to má smysl, budeme moc rádi, když náš podpoříte na HITHIT.