Fyzikální zákony lidského štěstí a úspěchu

Petr Horký
Napsal/a Petr Horký
Chtít po ženě, aby věděla, co chce, je podle mne stejně nefér jako chtít po chlapovi, aby hned druhý den udělal práci, kterou si naplánoval. Je to pravidlo, které rád říkám už několik let, ale natáčení 12 rozhovorů pro pořad Hausbót na Prima ZOOM mne dovedlo k tomu, že se asi pletu.

 

Když jsem s přípravou seriálu začal, chápal jsem to tak, že si v podstatě „uklízím pracovní stůl“, že dokončuji projekty, které byly v průběhu posledních dvou let v mém diáři, a tyto rozhovory z nich vyplynuly. Ve chvíli, kdy se vše setřídilo do seriálu a výpovědi různých světových osobností byly najednou vedle sebe, s velikým překvapením jsem zjistil, kolik toho mají společného. Kolik toho vidí stejně. Kolik postupů platí v různých oborech snad podobně jako fyzikální zákony.

 

Celý cyklus jsem řadil od Miroslava Zikmunda v prvním dílu přes Jane Goodall, Freyu Hoffmeister či Céline Cousteau (jak svět vidí ženské s úspěchem v různých oborech a v různém věku), přes chlapský pohled (Reinhold Messner) až k vědeckým otázkám v podání archeologů Miroslava Bárty anebo Zahi Hawasse.

 

 

Ostrovní lidská laboratoř

Na třetí díl od konce jsem si nechal Sergia Rapu, archeologa z Velikonočního ostrova, se kterým jsme natáčeli přímo na kopci nad zdejší jedinou osadou Hanga Roa. Povídali jsme si o tom, jak místní lidé dokázali v historii měnit systém, kterým si vládli, i o tom, jak opuštěný malý kousek souše, na kterém dokonce ani není žádný potok, říčka, žádný tekoucí pramen, jak tento malý kousek pevniny ukazuje v malém, co se postupem desetiletí a staletí týká celé planety. „Vy v Evropě jste prožili těžké války, poučili jste se, kam až může dojít neschopnost lidí domluvit se. Naproti tomu jsou místa, kde se nikdy neválčilo, a obyvatelé si proto myslí, že takhle to bude vypadat navždy. Je nutné, abychom se všichni učili od sebe navzájem.“ Nevím, nevím, pane Rapo, jestli nejste příliš velký idealista. Pravda, Evropa si prošla a prochází ledasčím, ale na nějakou poučenou touhu a schopnost dohodnout se to moc nevidím…

 

Zrovna tento moment patřil k těm, kdy mi došlo, jak jiné mohou být pohledy na svět z různých míst světa, i to, jak si často idealizujeme vzdálené cizince a kritičtí jsme sami k sobě. Na stejném ostrově mi starosta Hanga Roa řekl: „Víte, my jsme si tady vyzkoušeli snad všechny možnosti soužití. Dokonce jsme měli i období, kdy jsme se tady navzájem jedli. Ale bezpečně už víme, že nejlepší způsob soužití je spolupráce.“

 

 

 

Text: Petr Horký

 

Celý článek vyšel v Pravém domácím časopisu č. 2018/06

Přečíst/koupit v digitální podobě

V papírové podobě k zakoupení u České pošty:

Tel: 800 300 302 nebo e-mail: postabo.prstc@cpost.cz​

 

 

O autorovi

Petr Horký

Petr Horký

Zanechat komentář