Jak zapojit děti do domácích prací? Prázdniny jsou vhodný čas. Prohoďte si role!

Na jedné z diskusních přednášek na téma Ekonomie každodennosti jsem se opět dotkla sezónnosti a povzdychla jsem si nad nelogičností, že v létě, kdy zemědělský rok vyžadoval po člověku nejvíc práce, jezdíme na dovolenou. Reakce z řad posluchačů byla víceméně logická – na dovolenou jezdíme v létě, protože děti mají prázdniny. Nedá mi to, abych se u tohoto tématu nezastavila.

 

 

Odpočívat v létě?

Připomenu stručně, jak se do nedávna žilo v našich zeměpisných šířkách. Na jaře se selo a sázelo. Zároveň se rodí mláďata, doplňují se tak stavy chovu. Dělá se dřevo, aby přes léto do příští zimy proschlo. Jaro přechází v léto – období intenzivní péče o rostliny a období prvních sklizní. Dělají se sena. Na podzim se dosklidí všechno ostatní, aby bylo v zimě z čeho člověka a domácí zvířectvo krmit. V zimě opravujeme nářadí, nástroje a stroje. V létě se prostě maká nejvíc a v zimě spíš odpočívá. Vybavuje se mi na to téma bajka o mravencovi a cikádě, jak mravenec celé léto pilně pracuje a cikáda si zpívá a pak v zimě prosí mravenečka, aby ji nechal ohřát v domečku. Zdálo by se, že na tomhle řádu se nedá nic změnit. Ovšem industrializace a zemědělská hyperproduktivita pěkně zamíchaly kartami. V podstatě během několika desetiletí všem přijde normální, že se zaslouženě odpočívá v létě. Vždyť taky člověk na tu dovolenou poctivě celý rok vydělával! A kdo má děti, už dobře ví, že v období prázdnin se má připravit na extra výdaje. Vedle rodinné dovolené totiž bude platit různé tábory a soustředění. Přece to svým miláčkům nemůže upřít.

 

Od Marie Terezie

Schválně jsem se pár lidí zeptala, proč si myslí, že prázdniny jsou v létě. Všichni do jednoho měli stejnou odpověď: protože je horko. Já měla poněkud odlišný odhad, protože jako antropoložka zabývající se vesnickým prostředím už něco o sezónních pracích vím. Krátká exkurze do dějin školní docházky a prázdnin můj odhad potvrdila. Děti byly v létě potřeba v hospodářství, když se dělaly sena. První nástřel rozvrhu školní docházky v našich zemích nebyl nejvhodnější – do školy se chodilo i v létě a děti, které pracovaly, měly z vyučování výjimku. Školní rok byl upraven za Marie Terezie a od té doby máme letní prázdniny a povinnou školní docházku bez úlev. Akorát se nám trochu prodloužil počet povinných let, který si každý občánek musí odkroutit. Jenže – co se stalo s tou dětskou výpomocí v hospodářství? Nějak se na ni zapomnělo. Já tak trochu počítala s tím, že mi Matouš přes prázdniny přijede na pár týdnů pomoct do sadu, ale duch doby je proti mně. Jeden tábor, druhý tábor, ragbyové soustředění, navštívit babičky… Budu ráda, když si ho urvu na jeden týden.

 

 

Celý článek vyšel v Pravém domácím časopisu č. 2018/08

 

Přečíst/koupit v digitální podobě

V papírové podobě k zakoupení u České pošty:

Tel: 800 300 302 nebo e-mail: postabo.prstc@cpost.cz​

 

O autorovi

Kateřina Varhaník Wildová

Narodila se sice v Praze, ale ve své podstatě není městský člověk. Když to zjistila, z města se odstěhovala a od té doby experimentuje s žitím všude jinde. Třeba i na lodi nebo v maringotce, hlavně když tam není všechno na čudlík nebo kohoutek a člověk si tak může dennodenně uvědomovat, jakým zázrakem je teplo, světlo a pitná voda.  Velmi jí zajímá, jak věci fungují, a tak se pořád učí a studuje. Mezi její zájmy patří: filosofie, antropologie, kterou vystudovala, dále sociologie, jazyky a jazykověda, psychologie, historie, beletrie a filmy, politika a právo, biologie a ekologie, elektromechanika, permakultura, cestování, hospodaření, chov koz a výroba sýra, řemesla a řemeslníci teoreticky i prakticky a Bůh ví, co ještě všechno. Skrze Pravý domácí časopis si uvědomila, jak jí přestala vadit esoterika a astrologie, přestože stojí tak daleko od exaktních věd. Tohle zjištění zevšeobecňuje a posílá všem čtenářům Pravého domácího: Tolerovat můžeme snadno i velmi odlišné, když žijeme bez úzkosti a mindráků.

Koukněte na fb: disfrutalistická agora

Dlouhé info

Zanechat komentář