Konopí je víc než tráva

Nikdo nás ve škole neučil o tom, že z konopí se dá ušít košile, splést provaz, postavit dům, že se jím dá topit, jeho semínkem výživně nasytit a že je dokonce léčivé. Pro všechny to byla jen „tráva“.

 

Vedle konopí indického, bohatého na omamné látky, ze kterého se vyrábí převážně hašiš a léčiva, existuje však ještě konopí seté, které obsahuje ve svém květu psychoaktivní látky THC, neboli tetrahydrocannabinolu, daleko méně, zato je vyšší. A právě z kulturní verze cannabis sativa se prý dá vyrobit na dvacet pět TISÍC různých užitečných věcí, od přírodní kosmetiky přes pevnou látku, kompostovatelný bioplast, chutnou pomazánku až po konopný beton. Dokonce i první bible prý byla napsána na konopném papíru a díky konopí byla také objevena Amerika. „Na jednu loď Kryštofa Kolumba spotřebovali tenkrát šedesát tun konopí. Konopná lana a plachty vydržely bez problémů i působení slané vody,“ vypráví Iveta Marková z o. s. Konopa o časech, kdy syntetické materiály ještě neexistovaly.

 

Nad 0,3 % THC se nesmí pěstovat

Ještě ve 30. letech měl u nás každý sedlák své konopné pole a celkem se osévalo tisíce hektarů. Třeba kolem Konopiště jich bylo dost. A selo se pěkně nahusto, aby konopí vyrostlo vysoké. „Byla to tehdy především přadná rostlina,“ vysvětluje Iveta, proč bylo potřeba co nejdelší vlákno. V každé vesnici pak byla takzvaná tírna, kde se konopí zpracovávalo. „Linka zlámala namočený stonek, vyklepala z něj dřevitou štěpku, konopný prach a separovala vlákno,“ popisuje metodu zpracování stonku. Z takto připraveného materiálu si pak lidé už sami předli, stavěli nebo si s ním topili. Tehdejší puberťáky nejspíš ani nenapadlo, že kytka, co jim roste za barákem, máma jim z ní šije košile a táta staví chlívek, by se dala i kouřit. Ona ostatně ta setá varianta opravdu moc omamných látek neobsahuje.

Napadlo to ale OSN, které vydalo v roce 1961 prohibiční Jednotnou úmluvu o omamných látkách a o deset let později ještě Úmluvu o psychotropních látkách. Obě podepsalo i tehdejší Československo a pěstování a nakládání s konopím s obsahem THC vyšším než 0,3 % je u nás dodnes protizákonné. A to přesto, že THC je obsaženo z celé rostliny jen v samičím květenství, které se nepoužívá ani na výrobu konopné košile, ani konopného betonu, ani lisovaných konopných briket. Prohibice spolu s objevem syntetických materiálů, pevnějších a levnějších než konopná vlákna, nakonec přispěla k vymizení rostlin rodu cannabis sativa (konopí seté) z českých polí.

 

Pěstitelů je stále málo

Dnes se však semínka konopí setého začínají do české země pomalu vracet. Nově vyšlechtěné odrůdy s nízkým obsahem THC se dají pěstovat legálně a říká se jim technické. „I tak mají podle zákona pěstitelé u ploch nad 100 m² ohlašovací povinnost,“ upozorňuje Hanka Gabrielová, která už pátým rokem osévá pole na biofarmě Sasov u Jihlavy. První roky se zaměřovala s pomocí brigádníků jen na ruční zpracování konopného květu. „Sušíme ho odpadním teplem z bioplynové stanice,“ popisuje ryzí bio eko postup. Vyrábí z něj pak esenciální oleje, čaje, extrakty pro výrobu sirupů či lázeňských solí. Poslední dvě sezóny přidala i výrobu dalších produktů z konopného semínka, ze kterého peče například sušenky nebo dělá pomazánku. „Semínko je nejlepší část z rostliny,“ potvrzuje také Iveta současný lukrativní pohled na konopí. Olej ze semínek je prý opravdu výživný, a co zbyde po jeho vylisování, se ještě dále zpracovává na mouku.

Nejen po semínkách, ale celkově po konopí a materiálech z něj je prý v Evropě taková poptávka, že se sem konopí musí dovážet. „Pokud se sklizeň povede, většinou není problém prodat to, co v biokvalitě vypěstujeme,“ říká Hanka. Krom vlastních konopných výrobků jde velká část její produkce konopných listů a květů ze sušárny na další zpracování. „Od loňska obchodujeme i kulaté balíky konopných stonků pro výrobu pazdeří a vlákna.“ Stále prý však u nás chybí dostatek zařízení, která sklizené konopí zpracují na další produkty. „Pěstitelé říkají, že nemají odbyt, ti, co by postavili linky, říkají, že nemají stabilní dodávky,“ vykresluje Iveta začarovaný kruh, proč se u nás v současnosti osívají ročně konopím jen stovky hektarů.

 

Vrátí se k nám tradice?

Od letošní sklizně to možná změní ADAM-1. Už dva roky na vývoji tohoto mobilního dekortikátoru neboli tírny pracuje Obchodně výrobní a stavební družstvo ŽIVA. „ADAMA-1 lze dopravit k usušeným konopným stonkům třeba na druhý konec republiky,“ prozrazuje iniciátor jeho vývoje Petr Chelčický Hradil jednu z velkých předností tohoto stroje. Cílem je získání co možná nejjemnějšího pazdeří, dřevité části stonku, a co nejdelšího a nejčistšího vlákna, které se dá snadno rozčesat a spřádat, v hrubší podobě pak použít na izolaci či výrobu papíru. Petr věří, že ADAM-1 výrazně přispěje ke skutečně plošnému pěstování konopí setého na našich polích. „Ještě v 60. letech minulého století patřilo tehdejší Československo ke konopným velmocem. Věřím, že se k tomu budeme v oblasti zpracování navracet.“

Při pohledu na dlouhovlasého Petra oděného do doma šitých kalhot a košile z ručně tkaného konopného plátna mám tak trochu pocit, že se ta dávno zapomenutá tradice už vrátila. Alespoň k Hradilům. Potkali jsme se na Cannafestu u jejich stánku s oděvy z jejich Konopné dílny. Nejmladší synek svačil Petrovi u nohou pohankovou kaši kořeněnou sušeným konopím setým, které si sami vypěstovali. Starší tři dcery, které pomáhaly konopí na jejich poli sít i sklízet, zrovna na nedalekém pódiu vedly v soutěži v lámání konopného stonku. Naproti manželka Svitlana Hradilová, v pokročilém stádiu pátého těhotenství, s neuvěřitelnou lehkostí a zručností předváděla, jak se spřádá konopné vlákno. Když kdokoli z nich promluvil, jejich slova zněla jemně, rozvážně, nebyl v nich žádný spěch, jakoby opravdu žili před šedesáti lety.

 

V konopí je celý život

 „Konopí je pravdivý a krásný materiál. Vezmete přízi, vlákno je tuhé, vypadává z něj spousta prachu. Pak upředete nit. Ta už je čistší. Potom utkáte plátno, z něhož ještě nějaký prach vypadne. Teprve poté, co plátno poprvé vyperete, uvidíte jeho pravou tvář. Až se dá těžko uvěřit, že z této příze bylo plátno utkáno – liší se barvou a jemností… S konopným plátnem je to jako s láskyplným vztahem, věkem se stává jemnější a jemnější – a tak vlákno s trpělivostí upředené a utkané obohacuje náš život.“ vypráví mi Svitlana, jako vypráví při práci svým dětem. Všechny, až na první, porodila doma, kde se děti i učí. Každodenním životem. I s konopím.

 

Konopí, zdá se, začíná být pomalu ale jistě pro mnohé zase více než jen „tráva“. „Na konopí setém se dá postavit soběstačnost regionů,“ přeje mu velkou a prospěšnou budoucnost Petr. Ani podle Hanky potenciál této rostliny není díky mezinárodní prohibici ještě zdaleka naplněn. „Dávám tomu dva roky, než proběhne úplná legalizace,“ vidí to nadějně Robert Veverka z občanského sdružení Legalizace.cz, které se u nás snaží šířit osvětu o této všestranné rostlině a prosadit svobodné pěstování i užívání i konopí indického. A to nikoli kvůli omamným účinkům, ale především těm léčivým. O nich si přečtěte už v dalším článku.

 

Zajímavosti o konopí setém:

  • Konopí na vrcholu svého růstu dosahuje přírůstků i přes 60 cm týdně a je také využíváno k dekontaminaci půd.
  • Konopí má jedno z nejdelších vláken, je až 3,5 metru dlouhé. Juta, náhradnice v provaznické výrobě, měla vlákno dlouhé 5–10 cm.
  • Dříve nosil novou konopnou košili nejprve sluha, aby ji pánovi onosil, praním potom změkla a neškrábala.
  • Mužské rostlinky konopí mnozí považují za zbytečné, ale právě z nich se získává nejtenčí příze, z níž se tká nejjemnější plátno.
  • Od doby, co se přestal používat konopný papír, se musí data digitalizovat. Papír bez konopí se začal rozpadat, zatímco ten s konopím drží.
  • Bioplast z jemné konopné štěpky a škrobu používaný na vnitřní obložení aut se při haváriích netříští a nezraní vás. Po dosloužení se dá zkompostovat, nebo znovu rozpustit a vytvarovat.
  • V konopném pytlíku vydrží pečivo déle čerstvé, odolá napadení molům a díky konopí má pytlík antibakteriální a antiseptické vlastnosti.
  • Konopí má skvělé izolační vlastnosti, v kombinaci s vlnou, která výborně saje, stačí na zimní bundu jen 3 mm tlustá podšívka a udrží i holé tělo v teple.
  • Konopný prach hoří jako prskavka.

Konopí indické (cannabis indica) – obsahuje 8–12 % THC především v pryskyřici samičího květenství, je nelegální ho pěstovat, jakkoli s ním pak nakládat a užívat ho, od jara 2013 (fakticky až od listopadu 2014) je možné si ho u nás legálně koupit na předpis v několika lékárnách ve formě léčebného konopí dovezeného ze zahraničí (jeho cena je cca 250–300 Kč za gram, tedy dvojnásobek ceny na černém trhu).

 

Koukněte na:

Konopa.cz – Především hospodářské využití konopí.

Legalizace.cz – Časopis a o. s. snažící se o legalizaci konopí vůbec a poskytující poradenství všem, co si chtějí pěstovat pro svou potřebu.

Hempoint.cz – Hančiny výrobky a poradenství s pěstováním.

Kluboz.cz – Stránky Petra a Svitlany o jejich organickém zemědělství a životě.

Druzstvo-ziva.cz – stránky družstva ŽIVA vyrábějícího nejen dekortikátor „ADAM-1“.

O autorovi

Profilový obrázek

Markéta Davidová

Zanechat komentář