Nejkrásnější kavárny v Praze. Znáte je?

káva - akvarel Any Veselovská
Anna Veselovská
Třicet let pro mě Praha byla městem svátečních příležitostí. Jezdila jsem sem léta tříbit své vizuální vnímání do galerií umění, na urbanistické procházky i do sedaček divadel. Pak přišla první návštěva Prague coffee festivalu a espresso baru EMA následovaná vlnou nadšeného rozšiřování kávových obzorů a objevování moderních kaváren s výběrovou kávou. Vzorný kavárenský povaleč jsem už od dob středoškolských studií, ze kterých ve mně utkvěla možná nejvíc právě ta zostřená vnímavost na detaily, prostory, atmosféru. Chvíle silného vizuálně expresivního vnímání se zapínají samy od sebe na procházkách, nad knihami, v přírodě i dopravních prostředcích. A když se zapnou v kavárně, vznikne takový neobvyklý TripAdvisor, který neboduje zákusky nebo čistotu záchodů, ale mluví spíš o náladě jednotlivých míst.

 

 

Všechny kavárny, o kterých vám dnes něco povím, mají jedno společné – podávají kvalitní, většinou výběrovou kávu s perfektním servisem. Přitom je každá zcela odlišná. Každá z nich je tou mojí nej kavárnou. Jedna pro šálek o samotě, jiná pro přátelská setkání.

 

Jediný doušek

Letos byla letní Praha víc než horká. Při toulkách v jejích ulicích je snadné ukrýt se před sluníčkem do malinkatého espresso baru Onesip coffee. Smysly rozjitřené melodiemi cizích řečí a nekonečně se proměňujícími plochami fasád si tady přijdou na své. Pro téměř každý z nich je tu trocha radosti. Prostorem voní výběrová káva z anglické Round Hill Roasters, kterou tu připravují na nablýskané mašině La Marzocco s mechanickými pákami. Díky objednávkám u pultu má každý možnost sledovat tu symfonii zblízka. Tenký proužek espressa vytéká do šálku, baristi neslyšně šlehají pěnu, kterou pak do espressa přesnými pohyby malují obrázek. Na světě je nejchutnější cappuccino, které můžu v Praze dostat.

Sedám si na jednu ze tří židliček před otevřené okno. V jeho rámu je malinkatý chemex s nesvázanými květinami. Tři místa nejsou pro kavárnu moc, ale pro tenhle okamžik to stačí – jsem tu sama. Kde je horká a milionová Praha v tuhle chvíli, kdy se proplétám řádky článku o minimalismu, užívám si všudypřítomnou vůni kafe a žasnu nad tou jednoduchou kytkou? Nenechá na sebe dlouho čekat. Pár cizinců sem zajde na něco dobrého, pak dvě slečny pro espresso na ledu. Rozhodnou se vypít své nápoje venku za otevřeným oknem. Naše hlavy jsou stejně blízko, jako bychom seděly u jednoho stolu, ale okno vzbuzuje pocit oddělenosti, takže si jedna z nich bez zbytečného ostychu začne prozpěvovat melodii, kterou zaslechla při objednávání kávy uvnitř. To je nálada Onesip coffee.

 

 

 

Tápete, co je to chemex a dekantér? Do tajů přípravy můžete nahlédnout a na další příběhy ze světa tohohle voňavého nápoje se můžete těšit v příštích číslech. A kdybyste byli lační informací dá se říct komplexních, naši přátelé z nakladatelství Smart Press v říjnu vydávají aktualizaci Knihy o kávě od baristky a školitelky Petry Davies Veselé. Protože je rozšířená o fotografie Davida Židlického a o spoustu nových poznatků, bude si říkat Velká kniha o kávě. O knížku s námi můžete soutěžit. Mrkněte do naší rubriky Mišmaš, jak na to.

 

 

Celý článek vyšel v Pravém domácím časopisu č. 2018/10

 

Přečíst/koupit v digitální podobě

V papírové podobě k zakoupení u České pošty:

Tel: 800 300 302 nebo e-mail: postabo.prstc@cpost.cz​

 

O autorovi

Anna Veselovská

Anna Veselovská

Zanechat komentář