O kritické ekonomii a ekofeminismu, rozhovor s ekologickou ekonomkou Naďou Johanisovou

Povídání s ekologickou ekonomkou Naďou Johanisovou jsem nedokázala napsat jako normální rozhovor. Její myšlenky sahají za rámec běžného uvažování o ekonomii a neškolenému čtenáři by mohly zamotat hlavu. Pokusila jsem se tedy některé stěžejní termíny vypíchnout a vysvětlit. Snad se tak neztratí nic z toho, co jsem se v Brně dozvěděla, a čtenářův pohled na ekonomii bude osvěžen novými myšlenkami.

 

 

Ekologická ekonomie

Přestože se tento termín zdá výmluvný, vymezení ekologické ekonomie zdaleka jednoznačné není. Pod ekologickou ekonomií se najdou směry, které chtějí uvažovat ekonomii zásadně jinak, ale také ty, které mainstreamovou ekonomii nezpochybňují. Naďa Johanisová patří k těm, kteří téma vidí zásadně jinak. Mluví proto spíše o kritické ekonomii nebo také o sociálně ekologické ekonomii. Ta ekonomie, jak ji známe a která na nás vykoukne každý den z novin, se prezentuje jako přírodní věda – tedy jako fyzika, chemie nebo matematika. Proti tomu ale stojí pádné námitky. Za prvé je ekonomie nutně vědou sociální, váže se k lidské činnosti a hodnotám. Za druhé, ekonomie se sice prezentuje jako přírodní věda, ale přírodou se nezabývá. Příroda je pro ni jen jedním ze vstupů do systému. Zdrojem, o jehož možné vyčerpatelnosti nepřemýšlí: Předpokládá totiž, že když jeden zdroj dojde, automaticky ho nahradí jiný.

 

Skryté předpoklady

Středoproudá ekonomie operuje se skrytými předpoklady. To znamená, že některé věci lidé berou jako dané, protože se je naučili ve škole a dnes a denně jsou v nich ubezpečováni. Pak se může zdát, že taková ekonomie je „objektivní“. Ale to je jen zdání způsobené nezpochybňovaným omíláním téhož. Například se počítá s tím, že základní ekonomickou jednotkou je jednotlivec. Ale když budeme jako základní jednotku brát komunitu, už všechno vypadá jinak. To, co se jeví jako racionální z hlediska jednotlivce, už tak racionálně nevypadá, ani pokud budeme brát jako kontext naše zasazení v ekosystému. Dobrým příkladem je jízda autem. Dejme tomu, že z ekonomického hlediska je pro jedince racionální. Běžné ekonomické myšlení ale nedokáže uchopit dopady masového využívání aut, těžby paliv a exhalací na celkové zdraví populace či třeba na změny klimatu. Všechny tyto důsledky proto označuje jako „externality“ – jako něco vnějšího. Slyšíte za tím skrytý předpoklad, že vlastně takové externality – „vnějškovosti“ – nejsou důležité, jsou někde mimo?

 

Spodek ledovce

Další vysvětlení, které nám může pomoci v orientaci, je model ekonomiky jako ledovce. Nahoře nad hladinou je viditelná jen malá část, zlomek velkého celku. To je ekonomika peněžní, aktivity firem a státu. Ale ta poměrně větší část pluje pod hladinou, s čímž už se nepočítá. Ovšem změníme-li něco v té viditelné části ekonomiky, začne se měnit i ta část ledovce plující pod hladinou. Tedy celá ta neviditelná nepeněžní sféra (např. sféra péče o rodinu, o zahradu) i procesy v přírodě, kterou od ekonomiky nelze oddělit. Sociálně ekologická ekonomie se snaží chápat „ledovec“ ekonomiky jako celek.

 

 

RNDr. Naďa Johanisová, Ph.D.

Ekologická ekonomka, autorka mnoha knih, článků a překladů.

Vyučuje na katedře environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

 

 

Přečtěte si:

Johanisová, Naďa (2008) Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem: výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku. Stehlík

Cameronová, Anne (2000) Dcery měděné ženy. Stehlík

Latouche, Serge (2012) Malé pojednání o poklidném nerůstu. Za tratí

Capra, Fritjof (2002) Bod obratu. Věda, společnost a nová kultura. DharmaGaia, Maťa

 

 

Celý článek vyšel v Pravém domácím časopisu č. 2018/06

Přečíst/koupit v digitální podobě

V papírové podobě k zakoupení u České pošty:

Tel: 800 300 302 nebo e-mail: postabo.prstc@cpost.cz​

 

O autorovi

Kateřina Varhaník Wildová

Narodila se sice v Praze, ale ve své podstatě není městský člověk. Když to zjistila, z města se odstěhovala a od té doby experimentuje s žitím všude jinde. Třeba i na lodi nebo v maringotce, hlavně když tam není všechno na čudlík nebo kohoutek a člověk si tak může dennodenně uvědomovat, jakým zázrakem je teplo, světlo a pitná voda.  Velmi jí zajímá, jak věci fungují, a tak se pořád učí a studuje. Mezi její zájmy patří: filosofie, antropologie, kterou vystudovala, dále sociologie, jazyky a jazykověda, psychologie, historie, beletrie a filmy, politika a právo, biologie a ekologie, elektromechanika, permakultura, cestování, hospodaření, chov koz a výroba sýra, řemesla a řemeslníci teoreticky i prakticky a Bůh ví, co ještě všechno. Skrze Pravý domácí časopis si uvědomila, jak jí přestala vadit esoterika a astrologie, přestože stojí tak daleko od exaktních věd. Tohle zjištění zevšeobecňuje a posílá všem čtenářům Pravého domácího: Tolerovat můžeme snadno i velmi odlišné, když žijeme bez úzkosti a mindráků.

Koukněte na fb: disfrutalistická agora

Dlouhé info

Zanechat komentář