Pobavte se u animáků. Tipy z redakce.

Vítejte ve světě animovaného filmu! Stejně jako většina mé generace jsem vyrostla na každodenním sledování večerníčku. Ale nebyla to jen pohádka na dobrou noc, která plnila funkci jakéhosi předělu mezi dnem a ulehnutím do peřin. Od malička jsem žasla nad tím, jak je možné rozpohybovat strnulá tělíčka nakreslených, vyřezaných či vymodelovaných postaviček. Vložit do nich život. Čím víc o klasickém animovaném filmu vím, tím můj obdiv k jeho tvůrcům roste. Následující příspěvky se všechny týkají zahraniční produkce. Říkám si, proč tomu tak je, když český animovaný film míval kdysi jméno v celém světě. Snad nám to připadá jako „nošení dříví do lesa“ – psát pro české čtenáře o Trnkovi, Pojarovi nebo Zemanovi? Přitom jejich filmy, to je skvost vedle skvostu!

 

Markéta Ovsíková

S láskou Vincent

Impulsem k sestavení tohoto „křesla“ bylo moje zhlédnutí filmu S láskou Vincent (scénář a režie: Dorota Kobiela a Hugh Welchman). Skvostný celovečerní počin natočený v kombinaci hraného filmu a animace originálních olejomaleb. Od počátku jste vtaženi do příběhu vykreslujícího poslední období nespoutaného malířského génia Vincenta van Gogha tak, jak se podařilo ho sestavit na základě korespondence tohoto umělce s jeho bratrem Theem. Během celého filmu mě provázel pocit, že se procházím mezi van Goghovými obrazy. Zázračné!

 

Persepolis

Pro další tip se vrátím o několik let zpátky, kdy v kinech běžel animovaný film Persepolis (scénář a režie: Vincent Paronnaud a Marjane Satrapi). Pro mě osobně to byla pecka. Film byl natočený podle komiksu Marjane Satrapi, která jeho prostřednictvím vypráví svůj vlastní příběh. Bez patosu a s lehkostí vzpomíná na své dětství a dospívání během islámské revoluce, války s Irákem a následným politickým režimem. Současně ve filmu nechybí silné momenty, které takové téma s sebou nese. Připadá mi obdivuhodné, že právě využitím zjednodušené komiksové podoby se tvůrcům podařilo nechat naplno vyznít otázky typu svoboda a jedinečnost každého lidského života.

 

Muž, který sázel stromy

Snímek režiséra Frédérica Backa je adaptací stejnojmenné novely. Už sama knížka mě před lety uchvátila a její animované zpracování je podle mě pozoruhodné. Vypráví příběh muže, poustevníka, který zasvětil většinu svého života vysazování stromů a zalesňování holé krajiny. V jeho na první pohled jednotvárné činnosti se vedle neskonalé vytrvalosti skrývá síla vůle, skromnost, pokora. Jako poselství tohoto „malého velkého“ díla vnímám skutečnost, že právě obyčejné věci můžou měnit svět.

 

Celý článek vyšel v Pravém domácím časopisu č. 2018/06

Přečíst/koupit v digitální podobě

V papírové podobě k zakoupení u České pošty:

Tel: 800 300 302 nebo e-mail: postabo.prstc@cpost.cz​

 

 

O autorovi

Markéta Ovsíková

Pravý domácí časopis pro mě skýtá skutečné bohatství. Začíná to lidmi, kteří tvoří redakci a kteří jsou mi všichni milí. A dál se to krásně větví: díky článkům – většinou o zajímavých lidech – a také díky mnohým setkáním mám možnost poznávat další a další prima osoby. A díky nim se dál seznamuji s dalšími. Je to nekonečný proces, kterým proplouvám a který mě blaží.

Uvědomila jsem si, jak je pro mě důležitá komunikace, jak jsem ráda v kontaktu s dalšími lidmi. Do tohoto balíčku patří také organizování akcí. Za dobu své činnosti v PDČ už jsem měla nejednu příležitost podílet se na organizaci některé události či setkání. V těchto chvílích jsem jako ryba v divoké vodě, nabitá vidinou něco vytvořit. Když akce skončí, s radostí odplouvám do klidné samoty, kterou potřebuji stejně jako tvoření.

Tvůrcům časopisu a všem kolegům patří můj velký dík.

Dlouhé info

Zanechat komentář