Proč si zaslouží červená řepa naši pozornost?

„Táhli, táhli, ale řepu nevytáhli“. Také jste tuhle pohádku milovali? Já ji mám ráda dodnes a možná i díky ní jsem si už v dětství oblíbila tu typicky červenou zeleninu, kterou babička pěstovala na své zahradě, aby ji pak zavařovala do sklenic. Pokaždé, když jsme ji spolu šly sklízet, jsem si vyprávění o veliké řepě vybavila a dokázala babičku strhnout ke hře. Dnes už je ten záhon prázdný, přesto moje vzpomínky neblednou. Možná právě naopak.

 

 

Nejdříve listy, pak kořeny

Červená řepa je velmi zdravá plodina, která má svůj původ pravděpodobně v rozsáhlých oblastech od Přední Indie směrem k západoevropské straně Středozemního moře, kde rostla planě. Pro svoji charakteristickou chuť a také výrazné léčebné účinky byla kultivována a pěstována už za dob starých Římanů, zajímavé ale je, že ti konzumovali převážně její listy, chuť jejích kořenů si oblíbili před více než 2 tisíci lety staří Řekové. V Evropě se pěstování červené řepy rozšířilo v polovině 17. století.

 

Chutná a zázračná

Tato zelenina je vysoce zásaditá, a proto dokáže bojovat nejen s viry a bakteriemi, ale také s rozšířenými mykózami. V posledních letech se také často hovoří o pozitivních účincích červené řepy v souvislosti s prevencí vzniku nádorových onemocnění. Vedle syrové či tepelně upravené bulvy se doporučuje pít i její štávu. Já osobně mám ráda lehce nasládlou od Alnatury, ale pokud máte možnost, určitě si doma odštavněte svou domácí, přidat k ní můžete i mrkev, sladká chuť vás jistě potěší (čerstvou řepu jen oloupejte a pokrájejte, pozor ale, abyste si nezamazali celou kuchyň).

 

Přírodní zdroj síly

Řepa je kvalitním zdrojem kyseliny listové, selenu, vitaminu C a také draslíku, který je tělu velmi prospěšný svou schopností udržovat normální krevní tlak, upravit srdeční činnost a napomoci správné činnosti nervové soustavy. Červená řepa obsahuje i křemík, který dodává sílu našim kostem, cévám a kůži. Obsažené výrazné barvivo betacyanin je důležitým přírodním antioxidantem. K mnoha dalším pozitivním účinkům této dostupné a poměrně levné zeleniny patří jistě i její podpora peristaltiky střev, činnosti žaludku a žlučníku, významná pomoc při alergiích, výrazné posilování imunity či zajišťování duševní pohody. Přestože v posledních letech obliba červené řepy stoupá, její kvalita není stále doceněna. Přitom je to škoda, z vlastní zkušenosti vím, jaký životabudič především v náročném zimním období (kdy nemáme takové možnosti výběru) může tato celkem nenápadná zelenina představovat.

 

Vhodná i pro začátečníky

Řepa neboli Beta má 12 různých odrůd, kdy červená (Beta vulgaris esculenta) je jednou z nich. Její pěstování zvládne i zahradník začátečník, tato jednoletá rostlina je totiž skromná nejen co se týká typu půdy, ale i výšky polohy a statečně odolává škůdcům. Vysévá se od poloviny dubna až do konce května, důležité je, aby nepřemrzla a byla dostatečně zavlažována. Červenou řepu sklízíme od konce léta až do podzimu, než přijdou první mrazivé noci. Drobnější odrůdy si můžeme vypěstovat dokonce i na balkoně. Více na: http://cervena-repa.cz/pestovani-cervene-repy/

 

Široká míra využití

V kuchyni se dá červená řepa využít mnohem nápaditějším způsobem než jen jako naložená ve sladkokyselém nálevu. Ze syrové můžeme připravit saláty (výborná je kombinace tenkých plátků řepy s mozzarellou a olivovým olejem) i pomazánky, skvěle se hodí do polévek, nápadité je zapéct ji s parmezánem, uvařit si z ní rizoto nebo upéct nasládlé chipsy. Krom již zmiňované šťávy je možné v kuchyni čarovat i se sušenou a rozemletou bulvou, která nám poslouží jako skvělé přírodní barvivo, jehož kouzlu propadnou hlavně děti, ale i my dospělí můžeme prášek užívat jako výbornou prevenci pro naše zdraví.

 

Co se týče malých dětí a řepy, je třeba dát si pozor na dusitačnany v řepě obsažené, proto se její konzumace doporučuje až od dvou let věku. Dříve jen po lžičkách a opatrně.

 

Tip na vaření vcelku:Neoloupané celé bulvy se vaří dlouho – hodinu až hodinu a půl, aby skutečně změkly. Vkládáme je do vroucí osolené vody, důležité je hlídat, aby byly stále celé ponořené (proto doléváme) a nepropichovat je dříve, zbytečně bychom tak přišli o ceněnou šťávu. Pokud nevaříme řepu do koláče, můžeme do vody přidat i koření – já dávám bobkový list, někdy kmín, vhodný je ale třeba i fenykl nebo anýz.

O autorovi

Beáta Matyášová

Beáta Matyášová

Zanechat komentář