Špalda vás postaví na nohy. Co vím o špaldě + 1 recept

Snad každý, kdo se alespoň trochu zajímá o zdravé vaření a biopotraviny, určitě již slyšel o plodině zvané špalda. Já se s ní poprvé setkala asi před deseti lety, kdy jsem začala pracovat v jednom z prvních pražských bio obchůdků. Moc mi chutnal špaldový chleba z biopekárny, zkoušela jsem špaldové těstoviny či houbové špaldoto a začínala postupně objevovat zvláštnosti a jedinečné vlastnosti této obiloviny. Dříve téměř neznámá špalda se rychle zabydlela v naší kuchyni a zaujala zde velmi významné postavení. Dnes ze špaldy pravidelně vaříme a pečeme a jídelníček si bez ní již nedovedu představit. Jedinečná rostlina, která málem upadla v zapomnění, si postupem času našla místo i v mnoha dalších českých rodinách, ale i školních jídelnách či restauracích. Není divu, díky svému výjimečnému nutričnímu složení a výtečné chuti naši pozornost určitě zaslouží.

 

 

Plodina ojedinělých vlastností

O špaldě se tvrdí, že obsahuje téměř všechny základní složky důležité pro zdravý lidský organizmus. Vyskytuje se v nívíce bílkovin, minerálních látek, vitaminů skupiny Ba je lépe stravitelnánež běžná pšenice.Špaldě se připisují pozitivní účinky na imunitní systém, cení se její lehká stravitelnost a vhodnost při léčení některých alergií. Její lepek je mnohem lépe stravitelný, a proto mnozí jedinci, kteří nesnesou pšeničný lepek, nemají se špaldou potíže.

 

Špalda ve středověku

Již Svatá Hildegarda z Bingenu (známá středověká léčitelka) doporučovala pšenici špaldu jako „léčivé“ obilí. Podlení je špalda nejlepší obilninou k vaření i pečení, buduje člověku dobré svaly a dává dobrou krev, uvolněnou mysl a radostnost. Tvrdila též: „Kdyby už člověk nemohl nic jíst a nic mu nepomáhalo, špalda jej postaví na nohy.“ Odvary ze špaldy se prý dokonce používaly k výživě kojenců při nedostatku mateřského mléka.

 

Prababička špalda

Pšenice špaldapředstavuje jednu z nejstarších kulturních obilnin. Byla pěstována již před 9 000 lety, znali ji staří Egypťané, Keltové i Germáni. Říká se jí někdy prababička naší klasické pšenice, protože se jedná o její neprošlechtěnou prastarou předchůdkyni. V 18.–19. století byla na našem území hojně pěstována. Naši předci využívali její velké odolnosti a s úspěchem rostla i v podhorských oblastech. Kvůli nízkým výnosům oproti šlechtěné pšenici se ale od jejího pěstování postupně upustilo a špalda z české krajiny na mnoho desetiletí téměř vymizela.

 

Znovuobjevení špaldy

Až počátkem 90. let, kdy se u nás začalo rozvíjet ekologické zemědělství, se situace změnila. V roce 1991 se zrodil nápad obnovit pěstování špaldy. Žádné vhodné osivo však tehdy v naší republice nebylo k dispozici, a tak se jeden ze zakladatelů a spolumajitelů obchodní společnosti PRO-BIO, s. r.o.,Ing. Martin Hutař spolu se svým kamarádem rozhodli propašovat špaldová zrna z Rakouska a zasadit je na poli ve Starém Městě pod Sněžníkem. Od té doby se špalda stala symbolem ekologického zemědělství a představuje hlavní plodinu, která se zpracovává v místním bio mlýně.