Taky si někdy připadáte při cvičení trapně? Tanec ve tmě vám dodá sebevědomí.

1.jpg
Když jsem se před jedním známým zmínila, že jdu vyzkoušet Tanec ve tmě, uchechtl se a pravil něco v tom smyslu, že dnešní civilizace je tak znuděná, že už nevíme coby… Nevymlouvala jsem mu to. Současná civilizace je znuděná. Ale zároveň také přepracovaná, vystresovaná a předávkovaná vjemy nejrůznější povahy. A předávkovaní a znudění jedinci jen těžko hledají sebe sama. Možná by se mohlo zdát, že tma to všechno může ještě více zamotat a že ve tmě už tuplem nic nenajdeme. Zdá se však, že opak je pravdou.

 

 

Zajímavý způsob poznání tmy a sebe sama nabízí spojení tance a pobytu v absolutně zatemněné místnosti. Tento koncept poprvé zrealizovala a od té doby Tanec ve tmě pravidelně pořádá Divožena.cz – projekt Zuzy Pipkové a Petry Czabanové, bývalých provozovatelek Divadla Kampa. „Pro tuto událost nás inspirovala kamarádka Olga. A protože prostor to tehdy dovoloval, proběhly první úspěšné Tance ve tmě přímo na jevišti Divadla Kampa,“ přibližuje začátky Zuza Pipková. Od září 2014 se dvouhodinová setkání s Tancem ve tmě konají každý týden v pondělí večer přímo v centru Prahy, v prostoru Art Space. Právě tam jsem se vydala jednoho zářijového večera s mým mužem.

 

Zhasínáme

Art Space se nachází na pražském Starém městě v gotickém sklepení domu z 15. století. Už to samo o sobě je síla. Ale to je teprve začátek. Onoho večera se nás schází sedm. Sedáme si do kruhu, Zuza vysvětluje, co se bude dít, zatemňuje malá sklepní okénka a přelepuje dokonce i světelnou diodu na přehrávači. Až se zhasne, nesmí být vidět opravdu nic. Dostáváme možnost vytáhnout si tarotovou kartu a jejímu poselství věnovat následujících šedesát minut tance v temnotě. Zuza pouští první píseň, která se ještě odehrává za světla, abychom měli představu o prostoru, o tom, při jakém pohybu můžeme na někoho narazit, jak daleko jsou stěny… Prostě, mapujeme situaci. Po první písničce zhasínáme. A věru, není vidět nic. Marně vzpomínám, kdy a zda vůbec jsem tak absolutní tmu zažila.

 

Léčitelka tma

Terapie tmou vychází z tibetské tradice yangtik, do Evropy ji roku 1968 přivezl psycholog Holger Kalweit, který ji také zpopularizoval knihou Dunkelterapie – Léčba tmou a vize vnitřního světla. V Čechách terapii tmou rozšířil doktor Andrew Alois Urbiš, který provozuje v Beskydech centrum celostní medicíny a který sám ve tmě strávil 50 dní v kuse. Pobyt ve tmě – zpravidla v jeskyni či k tomuto účelu postaveném chrámu – byl součástí meditačních technik duchovního rozvoje nejen v Tibetu, ale i v mnoha jiných tradičních kulturách. Můžeme jej vnímat jako způsob alternativního léčení tělesných chorob, nebo také jako způsob niterného poznání podstaty sebe sama. Při dlouhodobějších pobytech (týden a více) se, pravděpodobně díky chemickým procesům v šišince, aktivují dosud nepoznané či nevyužívané schopnosti, tma je prosvětlena „vnitřním světlem“, člověk dokáže navazovat telepatická spojení a využívat své až nadpřirozené schopnosti. To se nám v Art Space nepodaří, my máme sami pro sebe jen hodinu. I ta je ale zajímavá.

 

O autorovi

Petra Kruntorádová

Petra Kruntorádová

Majitelka hlavy, kterou proběhl nápad na založení Pravého domácího časopisu. S toutéž hlavou Petra v předchozích dvaceti letech moderovala na různých rádiích i televizích a všelijak se potulovala světem médií. Dnes má s manželem a tátou rodinné vydavatelství a baví ji učit se od všech inspirativních osob, které se točí kolem Pravého domácího časopisu.

Dlouhé info

Zanechat komentář

Pravý domácí hithit

Chceme zlepšit Pravý domácí časopis a rozhodli jsme se zkusit se obrátit na pomoc našeho kmene. Pokud se vám náš časopis líbí a myslíte si, že to má smysl, budeme moc rádi, když náš podpoříte na HITHIT.