Tradice řemesla děděného z otce na syna má smysl i v moderní době. Práce pak dává smysl.

Mohlo by se zdát, že časy, kdy se řemeslo dědilo z otce na syna, jsou nenávratně pryč. Jako by se stále více z nás raději živilo hlavou než rukama. Nacházíme ale, co hledáme? A vlastně – hledáme ještě vůbec? Takové otázky mě napadaly při rozhovoru s majitelem pekařství Matoušem Kolářem, který se ve svých pětatřiceti rozhodl jít ve šlépějích svého pradědy. A povídání to bylo opravdu radostné.

 

 

Pradědečkův odkaz

Matoušův praděda byl pan Mašek z Veltěž, svého času vyhlášený pekař v nedalekých Zdibech. Působil tam bohužel krátce, od roku 1937 do 1938, než v rámci mobilizace musel nastoupit do války. Za několik měsíců byla naše země obsazena a pan Mašek se vrátil nejen domů, ale také do své pekárny, kde pekl chleby a housky, které rozvážel koňmi až na Stírku, kde má v dnešní době pekařství právě jeho pravnuk. Náhoda?

Když se lidé vraceli z koncentračních táborů, pan Mašek čekal u přívozu a dával jim svůj chléb, takto zůstal ve vzpomínkách své dcery, Matoušovy babičky. Roku 1948 pekařství ve Zdibech zabavili komunisté a praděda byl donucen své řemeslo opustit a odejít pracovat do továrny. Pekárna přitom zůstala dlouhé roky zavřená, ovšem plně vybavená v původním stavu pro případ, že by nastala situace, kdy by bylo třeba péct. Což se už nenaplnilo.

Po pradědovi toho bohužel moc nezbylo, zmizely dobové fotografie i recepty, jediné, co po něm Matouš zdědil, jsou pekařské ošatky, kterých si opravdu cení.

 

Z banky do pekárny

Matouš šel svou cestou. Nejdříve pracoval osm let v bance, než se rozhodl pro změnu. Zařídil si restauraci a vinotéku, získal své zákazníky, dařilo se mu, čerpal inspiraci a posouval se dál, než nastal moment, kdy bylo třeba vydat se jinam. Když jsou na podnikání dva společníci, často to k takovému bodu dospěje. Matouš dostal nabídku otevřít si bistro a od něho už byl k vlastnímu pekařství jenom malinký krůček. Protože už v restauraci byl zvyklý péct vlastní pečivo, bavilo ho pracovat s těstem a zkoušet, jaká ingredience a teplota jak funguje, rozhodnutí bylo nasnadě.

 

 

 

Celý článek vyšel v Pravém domácím časopisu č. 2018/10

jako součást hlavního tématu čísla Tradice

 

Přečíst/koupit v digitální podobě

V papírové podobě k zakoupení u České pošty:

Tel: 800 300 302 nebo e-mail: postabo.prstc@cpost.cz​

 

 

O autorovi

Zuzana Miškufová

Zuzana Miškufová

Zanechat komentář