Týden pohody, důvěry, svobody, klidu a harmonie.

1.jpg
Školní rok končil, prázdniny začínaly a přede mnou vyvstaly dvě výzvy. První výzvou bylo vyrazit s částí třídy čtvrťáků, kam chodí i můj mladší syn, na táborový pobyt a zajistit vaření a krmení všech zúčastněných v polních podmínkách. Podotýkám, že jsem do té doby nikdy týden pro 14 dětí a 3 dospělé nevařila. Druhou výzvou bylo napsat o vaření v kotlíku na ohni pro tlupu dětí článek do Pravého domácího, přičemž psaní článků mi rozhodně nejde samo. Obě výzvy jsem ale přijala. A jak čas s dětmi plynul, bylo mi jasné, že psát jen o vaření a receptech by byla veliká škoda.

 

Místo pobytu

Rodiče spolužačky Áni Libichové nám dali k dispozici chalupu v osadě Valšovky v panenské přírodě Krkonoš v nadmořské výšce přesně 1 000 m nad mořem, prakticky mimo civilizaci. Zde jsme strávili téměř týden ve složení 11 čtvrťáků, 2 sourozenci ve věku 5 a 15 let, syn paní učitelky, 3 dospělí (nebo spíše dospělé) a pes Cent.

 

Přípravy nepřípravy

Je pravda, že jsme se mohly s třídní učitelkou Katkou před pobytem pravidelně scházet, plánovat den po dni, hodinu po hodině aktivity pro děti, domlouvat, co kdo nakoupí a zajistí. Mohly jsme podrobně rozvrhnout každý den, rozepsat služby, určit, v kolik hodin bude budíček a večerka, kdy a jak bude probíhat stravování a jaké sportovní a kreativní aktivity pro děti zvolit. My jsme si ale jen daly sraz na začátku prázdnin přímo na Valšovkách. Jako kdybychom si pro tento účel modifikovaly pravidla z knížky Líný rodič.

 

Co jsme zažili

Naprosto všechno. Výlety po Krkonoších. Stavění domečků pro skřítky v lese. Vařili jsme na ohni. Chodili na dříví. Dělali louče ze smůly. Hodnotili úklid pokojů. Děti vymyslely příběh a nacvičily divadelní představení. Měli jsme turnaj v přehazované. Hráli všemožné hry. Myli jsme se u studánky. Lezli po skále. Dělali vlajku. Partičku si děti pojmenovaly Vlašské děti. Vstávali jsme, až když jsme se vzbudili. Chodili spát, když jsme byli unavení. Střídali se u mytí nádobí. A vše vycházelo od dětí, plynulo samo, v atmosféře pohody, důvěry, svobody, klidu a harmonie.

 

Co jsme jedli

K snídani nejvíce frčely domácí marmelády, vajíčková pomazánka s opraženými semínky slunečnice a dýně. K obědu jsme na ohni uvařili třeba zeleninové rizoto se sýrem, bramborový guláš s fazolemi adzuki. Z večeří určitě stojí za zmínku česnečka z polévkové luštěninovo-obilné směsi a pomazánka z červené čočky a ovesných vloček, na které pro vás máme i recepty.

 

Jak to?

Děti, které Katka měla jako třídní učitelka čtyři roky, měly obrovské štěstí. Má je opravdu ráda a neučila je jen čtení, násobilku nebo vyjmenovaná slova. Naučila je hlavně to, že každý je osobnost, každý má své místo na světě a talent na něco jiného a že se všichni navzájem musí respektovat. Výsledkem je kolektiv, který chce být spolu, i když školní rok skončí. Mají se rádi, nabalují se na ně sourozenci a rodiče a chtějí s nimi sdílet. Všechno pak jde samo.

 

Vydatná česnečka

Polévkovou směs z luštěnin a obilovin předem namočte na několik hodin, rychleji se uvaří.

Ve vodě uvařte do měkka oloupané a nakrájené brambory, přidejte namočenou polévkovou směs. Okořeňte mletým kmínem, majoránkou, solí a kvalitním zeleninovým bujónem. Můžete přidat nastrouhanou mrkev. Když jsou brambory i luštěniny měkké, přidejte podle chuti utřený česnek. Polévku nechte pod pokličkou dojít.

 

Pomazánka z červené čočky

Na oleji osmahněte na drobno nakrájenou cibuli a česnek. Přidejte nastrouhanou mrkev a krátce osmahněte. Přisypte červenou čočku, zalijte vodou, aby byla čočka úplně ponořená a duste, dokud se čočka úplně nerozvaří, trvá to maximálně 30 minut. Pokud bude třeba, můžete dolít vodu. Pokud bude směs řídká, přidejte jemné ovesné vločky, nechte pod pokličkou dojít, všechnu tekutinu do sebe natáhnou. Ochuťte solí, lahůdkovým droždím, citronovou šťávou nebo česnekem. Podávejte s kvalitním pečivem, hromadou zeleniny, sypejte šetrně opraženými semínky slunečnice a dýně.

Pokud vám pomazánka zbude, můžete vytvarovat karbanátky, krátce smažit na oleji a podávat s bramborami, bramborovou kaší nebo v housce.

 

 

O autorovi

Helena Míšková

Helena Míšková

Zanechat komentář