Uhlídat májku nestačí. Víte, jaké tradice se váží ke staročeským májům?

Bydlím na vesnici uprostřed Čech, a když se řekne tradice, tak se mi spontánně vybaví máje. Pamatuji se na ně už jako malá holka, když jsem obdivovala barevně vyšívané kroje s červenými sukněmi. No a když jsem dorostla do puberty, slovo dalo slovo a naše místní parta se do májů také pustila. Někdy se to stane, že zapálení mladí odrostou a tradice na chvíli usne. To samé se stalo i u nás. Na máje jsme si ale pamatovali, a tak jsme ve vsi našli pamětnici, kterou jsme poprosili, aby nás naučila tančit staročeskou besedu a zasvětila do tajů celé slavnosti. Když tak nad tím přemýšlím, tak si až zpětně uvědomuji, jaké jsme měli štěstí. Přesvědčit holky, aby oblékly kroj a zatančily besedu, není tak těžké. Horší je to s kluky, kterým by se do barevných košil chtít moc nemuselo. Protože má ale člověk v patnácti ještě v živé paměti taneční, nakonec se nějaké ty kluky přesvědčit přece jen podařilo.

 

Zima znamenala v dobách našich předků strádání a smrt, i proto je jaro časem různých slavností, které mají oslavovat příchod zeleně, květů, lásky a života.

Jak už samotný název napovídá, máje se slaví v květnu. Celé to začíná postavením májky krále. Poblíž vesnice se vyhlídne vysoký smrk, který se porazí, odstraní se větve a téměř celý se odkorní. Jen nahoře se nechá zelená špička, která se ověnčí pentlemi a věncem z chvojí.
V naší vesnici se staví před hospodu do předem připravené jámy a je vidět téměř odkudkoli z vesnice. Pro několik dalších dní se tak stává dominantou. Úkolem mládenců je krále náležitě hlídat. Jakmile by ho někdo podřízl, skolil k zemi a ukradl, je to ta největší potupa. Zpravidla se král staví posledního dubna.

V podvečer samotných májů (u nás v polovině května) mládenci obejdou vesnici a na vrata stavení, ve kterých bydlí jejich vyvolená, pověsí mladé pentlemi ověšené břízky. Těm se říká májky. K tradici také patří malování po vsi na silnicích vápnem. Určitě jste si toho v květnu všimli. Většina dívek nemůže dospat, aby si přečetly, co mají před domem napsáno právě ony.