Ukrytá energie spící v potravinách… poradíme, jak ji probudit (2. díl)

Anna Veselovská
Občas mě napadá, jak některé recepty a postupy vznikaly. Jak nějaký robinson zapomněl misku s moukou venku, napršelo do ní, pak vyšlo slunce a za pár dní si člověk pochutnával na chlebové placce z kvašeného těsta. Stačí zapomenout v mrazáku džus, který tam dá člověk rychle zchladit, a objevuje už objevený nanuk.

 

 

Někdy si taky říkám, kolik to asi stálo honiček, ne-li životů, když se přicházelo na to, jaké houby jsou jedlé, které byliny léčivé, která plíseň je ušlechtilá a jaké kvašení zdravé. A nebo to taky vůbec tak dramatické nebylo. Bylinkář Wolf-Dieter Storl je po setkání s indiány přesvědčen, že je možné sílu rostlin poznat i pomocí vnitřního vědění. Přikláním se k tomu, stejně jako k myšlenkám Richarda Bacha, že nápady k nám přichází rozpomínáním.

Mluví se o tom, že naši předci a předindustriální národy namáčeli nebo fermentovali své obiloviny a teprve následně z nich připravovali kaše, chléb a další jídla. Stejně tak je známo, že se o poznání častěji fermentovala zelenina. Pokrmy z máčených nebo fermentovaných luštěnin, kukuřice nebo rýže najdeme napříč kontinenty. V současné době věda přichází na to, že z výživového hlediska dělali naši předci to nejlepší, co mohli. Přirozeně se totiž zbavovali části kyseliny fytové, která, pokud je konzumovaná ve velké míře, může vést k nedostatku minerálů v těle. Současně obohacovali svoji stravu o množství vitamínů, které při klíčení nebo kvašení vznikají.

Ty, kteří se na to cítí, necháme rozpomínat se na zapomenutá moudra a cítit, co si tělo i potraviny žádají. Pro ostatní je tu pár připomínek a návodů k probouzení potravin.

 

Počátek života

Potraviny je vhodné před namáčením propláchnout. Pak je máčíme ve vodě, ideálně 12–36 hodin. Pokud je plánujeme později nechat klíčit, je vhodná voda vlažná. Pokud nikoli, můžeme použít vodu o teplotě až 65 °C, a tak se zbavit většího množství kyseliny fytové. K luštěninám a obilovinám přidáme trochu šťávy z citronu, nepasterizovaného jablečného octa, jogurtu nebo syrovátky a k ořechům a semínkům zase mořskou sůl. Na hrnek luštěnin jde zhruba o dvě lžíce něčeho kyselého, u obilovin stačí jedna. Do vody pro máčení vlašských ořechů, pekanů a kešu přidáme lžičku soli na hrnek ořechů, tvrdší ořechy – lískáče, makadamie, mandle – si zaslouží půl lžičky soli navrch. Kyselé i slané chutě se později zbavíme propláchnutím.

 

 

První díl článku najdete zde.

 

Celý článek vyšel v Pravém domácím časopisu č. 2018/05

 

Přečíst/koupit v digitální podobě

V papírové podobě k zakoupení u České pošty:

Tel: 800 300 302 nebo e-mail: postabo.prstc@cpost.cz​

 

O autorovi

Anna Veselovská

Anna Veselovská

Zanechat komentář