Zvonící cedry Ruska

Napsal/a Pravý Domácí
První díl série knih od Vladimíra Megre jsem četla před 17 lety, téměř ihned poté, co vyšel. S nadšením jsem pak čekala na každé pokračování a i teď, po poměrně dlouhé době, čtu jednotlivé díly znovu a znovu. Pokaždé mě překvapí novým detailem, kterého jsem si předtím nevšimla, nebo uvedenou informaci vnímám zcela jinak. Jak je možné, že mají knihy takový úspěch? Jsou přeloženy do 27 jazyků, prodalo se více než 11 mil. kusů, bez jakékoliv reklamy a marketingu. Lidé v různých zemích světa zakládají rodové statky a tam, kde to podmínky dovolují, vznikají rodové osady. Zdá se, že Vladimír Megre dokázal to, co žádný muž před ním. Inspirovat a nadchnout miliony lidí nejen ke čtení, ale hlavně k využití přečteného v praxi. Ať už se to týká výchovy dětí, partnerského soužití, pěstování rostlin a zahradničení, i otázek spjatých se složitějšími tématy.

 

 

V polovině září letošního roku zavítal Vladimír Megre, autor série knih Zvonící cedry Ruska, na čtenářskou konferenci do Prahy a Bratislavy. Povídání o rodových statcích, sibiřské ženě Anastasii a šťastné budoucnosti uběhlo velice rychle. Těm, kteří knihy nečetli, i pro ty, kteří je znají a rádi by se dozvěděli něco nového, je věnován následující rozhovor s autorem.

 

Co představuje rodový statek a proč jej nazýváte právě takto?

Je to prostor vytvořený lidmi, kteří si uvědomují, že život v přírodě je klíčem ke šťastné budoucnosti. A nejen uvědomují, ale cítí to a s nadšením realizují v materiální podobě. Vytvářejí tak místo, kde mohou žít šťastně nejen oni sami, ale i další generace. Místo, které jim poskytuje nejen prostor k životu, ale zabezpečuje je i jídlem tak, aby mohli v budoucnu žít soběstačně. Název rodový statek je taková hra pojmů, nicméně toto slovní spojení je důležité, působí jako kód. Rodový statek. Například v Rusku v Bělgorodské oblasti byl v roce 2010 schválen zákon o poskytnutí „rodové usedlosti“, ale na základě mých podnětů byl upraven právě na rodové statky. Protože v té době se již vytvořil obraz Ruska, který je stvořen právě spojením těchto slov. Anastasia říkala, že obrazy řídí svět. Můžeme jednu věc označit různými pojmy, ale každý z těch pojmů nebude působit stejně.

 

Jaká je aktuální situace na světě? Kolik osad rodových statků existuje?

Lidé nejrůznějších generací a profesí si uvědomují důležitost nového způsobu života a nadchnou se (a to je důležité) pro něj. Vytvářejí prostor, ve kterém žijí v těsné blízkosti přírody, a zvou přírodu do svého domova. Tvoří bez jakékoliv pomoci vlády a státu, jen díky svému velkému odhodlání, nejen v Rusku, ale v mnoha zemích po celém světě. V Rusku k tomuto dni existuje 370 osad, které tvoří rodové statky – jen se zamyslete, 370 osad! Další osady vznikají také v dalších státech Evropy, v Americe a Austrálii. V Rusku byl přijat zákon o rodových statcích, který v některých oblastech nabízí každému, kdo si to přeje, plochu 1 ha na doživotí, s právem dědění. Podobný zákon by mohl být brzy projednáván také v České republice.

 

Jaké jsou děti narozené na rodovém statku? Liší se něčím specifickým?

Je těžké srovnávat, ale myslím, že na rodových statcích se rodí děti nové civilizace. Protože dítě, které první měsíce svého života leží v kočárku někde v bytě a dívá se nahoru nad sebe, kde visí nějaká řehtačka, podvědomě hledá její účel. Proč, pro koho existuje tato věc v našem světě? Není to uvědomělý, ale podvědomý proces. A pak si představte dítě, které si hraje s božím tvorem, může to být brouček nebo kočka či pes (pozor – volný pes nebo kočka, nikoliv žijící v domě či bytě). Může to být pták. Jedno dítě se dotýká řehtačky, která ho otupuje a nemá žádný smysl, druhé dítě se dotýká božího výtvoru, pokud mluvíme o tom, že vše kolem nás je stvořeno bohem. Mohli bychom to přirovnat například k tomu, že jeden člověk studuje na nejlepší univerzitě, světové univerzitě a druhý navštěvuje školu pro zaostalé. Žádné z těchto dětí ale není rozumově zaostalé, obě se narodily jako lidské bytosti, ale zasadily se do nějakého konkrétního prostředí. Zkuste sami zodpovědět otázku, proč všichni velcí filozofové, velcí vědci odcházeli do přírody, do lesa. Proč Mendělejev objevil tabulku prvků, do jiného uhodilo jablko, jinému se něco zdálo a proč velký vědec Lomonosov, který pocházel z archangelské vesnice a byl negramotný, se najednou stal velkým vědcem? Odpověď leží právě v přírodě, v životě v ní.

 

 

Text: Veronika Alexová

 

 

 

 

Celý článek vyšel v Pravém domácím časopisu č. 2018/01

 

Přečíst/koupit v digitální podobě

V Papírové podobě k zakoupení u České pošty:

Tel: 800 300 302 nebo e-mail: postabo.prstc@cpost.cz​

 

O autorovi

Pravý Domácí

Zanechat komentář